Konference SECURITY 2013

Očakáva sa v našom teritóriu nárast projektov SIEM. Toto sú vyjadrenia a prognózy niektorých distribútorov pre rok 2013. Naplní sa táto predikcia? To sa ukáže až na konci roka. Ak Vás táto problematika zaujíma, alebo sa Vás aktuálne priamo dotýka, prezentácia sa Vám pokúsi na základe reálneho projektu priblížiť nástrahy, s ktorými sa môžete stretnúť pri implementácii SIEM HP ArcSight a navrhnúť spôsob ako sa s nimi vysporiadať.

Ze všech stran se na nás valí nabídky na SIEM řešení. Na světě pravděpodobně neexistuje SIEM, o kterém by výrobce netvrdil, že je založen na unikátních technologiích a je to jediný SIEM mezi náhražkami a podvodníky. SIEM pomůže najít a zpracovat ty správné události, kdo ale pomůže najít ten správný SIEM? Nejlepším postupem je výběr na základě Proof of Concept s několika zvolenými řešeními. Během PoC ověříte, do jaké míry jsou pravdivé marketingové informace, ale hlavně zjistíte, jestli je Vaše organizace na nasazení SIEM řešení připravena. Odladíte prostředí, zjistíte slabé stránky v logování jednotlivých zařízení a uděláte si jasnou představu o tom, jakým způsobem bude probíhat samotná implementace.

Ve velmi různorodém prostředí České pošty je od roku 2009 implementován SIEM RSA enVision, do kterého je v současné době připojeno cca 600 zařízení. Jaké výhody a úskalí jsou s provozem tohoto systému v reálném prostředí spojeny? Co při nasazování systému nepodcenit? Jaké jsou zkušenosti s připojováním vlastních systémů, které nejsou rozparsovány výrobcem? Takto praktický pohled na SIEM přináší Jiří Kout a Michal Miklánek z oddělení bezpečnosti ICT České pošty.

Každý den slýcháme o masivních útocích na webové servery organizací a to jak na webové aplikace pomocí známých zranitelností SQL Injection, Cross Site Scripting a dalších, tak útocích na síťové firewally a jiné klíčové infrastrukturní prvky a s nimi spojené úniky dat z těchto serverů. Jsou však toto z pohledu organizací skutečně největší hrozby dnešní internetové doby?

Ti skuteční hackeři a hackerské skupiny se dnes zaměřují hlavně na přesně cílené útoky na klíčové jednotlivce disponující přístupem k citlivým informacím, které je možné zpeněžit nebo využít jako konkurenční výhodu. Těmto typům útoků se souhrnně říká Advanced Persistent Threats (APT) a v dnešní době představují velké riziko pro malé firmy, nadnárodní organizace i vlády. Předvedeme si nástroje a techniky, které jsou hackery nejčastěji využívány pro útoky na uživatele a jejich klientský software, jako jsou internetové prohlížeče, Java nebo moduly Adobe a povíme si také o nejnovějších útocích na mobilní zařízení.

Cílem penetračního testu je otestovat zkoumaný systém z pohledu útočníka. Jedná se o potenciálně mocný nástroj, avšak reálné projekty obvykle zdaleka nevyužijí jeho možnosti z důvodu, že si při jejich definici nikdo nepoložil správné otázky. Kdo konkrétně představuje pro můj systém bezpečnostní hrozbu? Které vektory útoku je smysluplné testem zmapovat a proč? V příspěvku bude představena jednoduše realizovatelná metodika modelu hrozeb a využití jejích výstupů pro definici následných auditních aktivit.

Jason Hart, VP, Cloud Solutions talks about how data centre virtualisation and cloud deployments have opened up new security vulnerabilities that aren’t well understood. With a background as an ethical hacker who has advised major public and private sector clients, Jason will also show how easy it is to access and breach virtual environments in a live (controlled) hack.

Mobilní zařízení nám přináší řadu výhod, díky kterým můžeme být opravdu mobilní a flexibilní ať už při řešení soukromých či firemních záležitostí. Prohlížení webových stránek, synchronizace e-mailů, komunikace na sociálních sítích, tvorba fotografií a videa, GPS lokace a mnoho dalších funkcí. To vše integrované v jednom zařízení dělá ze současných mobilních zařízení nástroj, bez kterého se většina z nás nedokáže obejít. Všechny vyjmenované technologie však většinou pracují s velmi citlivými údaji, které jsou lákadlem snad pro každého útočníka. Jsou mobilní platformy proti současným útočníkům dostatečně chráněny? Jaká rizika představují špatně zabezpečená mobilní zařízení či nedodržování bezpečnostních zásad při jejich používání? Co vše se o Vás může útočník dozvědět? Odpovědi na tyto otázky spolu s praktickými ukázkami některých zajímavých útoků naleznete právě v této přednášce.

Dvoufaktorová autentizace si po drobném terminologickém zaškobrtnutí (občas ještě vidíme popletení pojmů více faktorů versus více kanálů) celkem úspěšně razí cestu do mobilních aplikací. Jakkoliv je dvoufaktorové ověření identity v tomto prostředí v principu samozřejmě možné, jednoduchá úloha to není. Zejména je nutné dávat velmi dobrý pozor, aby v mobilním zařízení nezůstávala žádná zneužitelná stopa po tajné informaci, kterou má znát jen oprávněný uživatel a která je právě jedním z ověřovaných faktorů. Hrozbou je zde zejména zneužití dat z odcizeného zařízení k určení zbývajícího autentizačního faktoru hrubou silou. Vzhledem k tomu, že se často jedná o prostý číselný PIN, je nutné věnovat pozornost i na první pohled nicotným informačním stopám. V příspěvku si ukážeme, jaké konkrétní podoby může takový latentní otisk PIN mít, jak lze odhadnout míru přenositelné informace a jak se této zranitelnosti včas vyvarovat volbou vhodných kryptografických schémat. Upozorníme také na sílu forenzních technik, které mohou být silným nástrojem nejen v rukou kriminalistů, ale bohužel i kriminálníků.

Since the beginning of computer usage for work and then later also in personal life malware was “a part” of this technology. People got “used” to it and tried to fight it the best they could. But then “the game” became more personal. The malware started to aid criminals for the means of stealing money from users and companies and this also made the malware numbers to rise sky-high. The good thing is that people are aware about this threat but what they tend to forget is that they still have an unprotected piece of technology with direct access to their money in their pockets. What threats are there and how can you get infected is the question which will be answered in this presentation.

Téma obrany vůči pokročilým formám útoků je v současné době často skloňovaným pojmem v různých souvislostech. Příspěvek se v první části zaměřuje na způsoby obfuskace detekčních metod využívaných v moderním malware. V druhé polovině budou představeny detekční principy, které se snaží riziko napadení a případný dopad útoku s menším či větším úspěchem eliminovat.

Seznamte se s aplikací technologie Flow Monitoring a Network Behavior Analysis pro zvýšení bezpečnosti datové sítě, zajištění viditelnosti do sítě, identifikace anomálií a příčin provozních problémů. Technologie bude prezentována na konkrétních případových studiích postavených na aplikaci řešení FlowMon ADS společnosti INVEA-TECH. V rámci prezentace budou představeny techniky monitoringu provozu datové sítě a behaviorální analýzy, které jsou vhodným doplňkem firewallu, IDS/IPS, vstupních bran a dalších nástrojů založených primárně na analýze obsahu. Díky tomu umožňuje behaviorální analýza detekovat bezpečnostní problémy a anomálie, které nejsou zjistitelné běžným způsobem.

Představení zkušeností s nasazením metod detekce pokročilých síťových hrozeb prostřednictvím behaviorální analýzy síťového provozu v oblasti státní správy. Shrnutí požadavků kladených na ochranu síťové infrastruktury státní správy jako součástí kritické infrastruktury státu. Regulatorní požadavky, role NBU. Hrozby, konkrétní případy detekce, čištění bezpečnostních politik síťového provozu. Postavení technologie NBA (Network Behavior Analysis) v kontextu dalších monitorovacích nástrojů a doporučení způsobu užití v rámci standardní bezpečnosti metodiky organizace.